Proč dárky nejsou zbytečnost

Když vytahuji z příborníku kávové lžičky, jakoby mě kamarádka, od které jsem je svatebním darem dostala, pokaždé pozdravila. Když motám kolem krku šálu od sestřenice, opravdu bezpečně si na ni pokaždé vzpomenu 🙂 Na drobném obrázku P. Marie, který nám visí v pokoji vidím s umělecky ztvárněnou Marií i onu důležitou (tehdy ještě slečnu), která mi ho dala s napětím, jestli se mi bude líbit. Líbil se mi vždycky, ale s postupem času čím dál více a ráda se na něj dívám. Sama sobě přiznávám, že kdyby bylo jeho pořízení na mě, určitě bych si obrázek nekoupila. Jsem dost prakticky založený člověk a měla bych totiž vždycky asi tak 1000 důležitějších nezbytností, které bych si měla právě nutně obstarat. Vhodný čas na jeho koupi bych si stěží našla. Díky jedné spřízněné duši, která mi jej darovala, mi už však léta dělá radost a hlavně stále mi přivádí před oči P. Marii. Knížky, které jsem od někoho dostala darem mě dokáží překvapit. Ač je mnohdy nechám dlouho ležet v regálu, přijde čas a dostanu chuť se do ní začíst. A přitom jsou to často tituly, která bych já v obchodě nebo knihovně klidně očima přelétla bez povšimnutí. Všichni jsme poněkud uvězněni ve stereotypech, kterými vnímáme svět kolem sebe a tak v přehršli všeho, co nás obklopuje, přehlédneme zajímavosti, které by nás mohly obohatit a potěšit. Některé impulzy k nám prostě musí přijít zvenčí. Díky Bohu, že mám kolem sebe lidi, kteří mi občas nějaký pošlou. O hodně bych přišla, kdyby takoví nebyli.  Proto mám dárky ráda a věřím, že nás dělají lepšími. Díky nim mám přátele pořád doma. Se stejným potěšením i dárky ráda obstarávám. Ale dělám to z prozaických důvodů: sami víte, že to přináší stejné potěšení jako dárek dostat. 🙂

Jak zmiňuje můj oblíbený autor Kevin Leman ve své knize Pět jazyků lásky, přijímání darů je nedílnou součástí každé společnosti a kultury. Dárky nemusí být drahé ani je nemusíte kupovat každý týden. Smyslem dárku je udělat radost a něco sdělit. Za skutečným dárkem nehledejme peníze, ale lásku, přátelství a zájem. Dárek zanechá stopu. Vaše myšlenky na druhého nezůstanou utajeny ve vaší mysli – dárkem je zhmotníte. Než někoho obdaruji, je jisté, že jsem na něj musela dopředu myslet. Dárek říká: myslel(a) na mě.

Dárky v tomto obchůdku jsou zaměřeny na křesťansky laděnou duši. S dárkem, třeba jen drobnůstkou, odkazující na nosný životní postoj nemůžete při obdarování šlápnout vedle. Stylů jak a kde ztvárnit odkaz na křesťanství je mnoho. Je potřeba jen vybrat ten nám nejbližší.

Publikováno v Blog